Někdy stačí jen pár dní k tomu, aby se intenzivní prožitek vryl do paměti stejně hluboce jako silueta tatranských štítů. Naše nedávná cesta na Slovensko nebyla jen o soutěžení, ale o skvělém jídle, adrenalinu v kuchyni a neuvěřitelných výhledech z velehor.
Naši cestu jsme zahájili stylově, a to prohlídkou Grand Hotelu Kempinski High Tatras. Vidět na vlastní oči, jak funguje jeden z nejluxusnějších hotelů, byl zážitek. Nádherné interiéry a historie, která na vás dýchá z každého rohu, nás naladily na tu správnou vlnu. Po prohlídce následovala procházka kolem Štrbského plesa, kde jsme načerpali klid před tím nejdůležitějším: soutěžním dnem.
Soutěž v kategoriích kuchař a cukrář odstartovali porotci složení ze špičkových šéfkuchařů. Atmosféra v kuchyni by se dala krájet. I když jsme byli skvěle připraveni, stres se nám nevyhnul. Dezert Andriany Kozyk, žákyně 3. ročníku oboru Hotelový management, pojmenovaný po bohyni sadů a plodů Pomona, nebyl pouhou kombinací jablka a smetany. Byla to chuťová interpretace ročních období, kde povinné suroviny splynuly v esteticky i chuťově vyvážený celek, jenž v porotě zanechal hluboký dojem.
Matěj Barák, žák 1. ročníku oboru Kuchař-číšník, nastoupil do kuchyně už ráno. Jeho hlavním úkolem bylo precizní vykostění pstruha přímo před porotou. Vsadil na poctivou techniku a maximální soustředění: „Bylo pro nás klíčové zachovat klid i v momentech drobných komplikací. Chtěli jsme, aby výsledný pokrm nebyl jen jídlem, ale odrazem naší přípravy a respektu k surovině.“
Všechna ta dřina se vyplatila. Při vyhlášení jsme neskrývali radost: Matěj získal stříbrnou medaily a Andri bronzové pásmo! Tyto úspěchy se staly pomyslným vrcholem naší profesní cesty, který jsme následující den symbolicky stvrdili výstupem na Lomnický štít. Pro naši školu je to skvělý výsledek a důkaz, že se mezi námi neztratí ani v mezinárodní konkurenci.
Mgr. Iveta Šafratová